Ač se to mnohým lidem nebude zdát, ve skutečnosti je všeobecné vzdělání důležitější, než si myslíme. To by měli dobře vědět zvláště učitelé. Je tedy s podivem, že počet hodin věnovaných těmto předmětům na středních odborných školách i učilištích neustále klesá.
Samozřejmě studenti se mohou ptát, na co jim bude například chemie, když studují ekonomickou školu a chtějí se stát například účetními. Zkušenosti však ukazují, že zde nejde zdaleka jen o to, zda dané znalosti využijeme.
Co si mnoho lidí totiž neuvědomuje je fakt, že všeobecné znalosti nám dávají zároveň přehled o světě a porozumění tomu, jak funguje. Není náhodou, že právě lidé, kteří jich mají nejméně, jsou nejčastěji ochotni věřit teoriím například o tom, že očkování způsobuje autismus, a to rozhodně není žádoucí.
Proč tedy v současnosti vidíme snížení zájmu o tento typ předmětů nejen mezi studenty (u kterých se to dá pochopit – pro ně je to pouze látka navíc, kterou se musí naučit), ale i mezi rodiči a studenty? Odpověď je, že většině z nich je to jednoduše řečeno naprosto jedno. Nevěří totiž, že by toto rozhodnutí mělo až takový dopad.
Ukazuje se však, že tomu tak rozhodně není. A pravdou je, že se situace stává čím dál vážnější. Je tedy nejvyšší čas s ní nějakým způsobem bojovat. To však naráží na odpor prakticky na všech úrovních. Studenti nemají zájem, učitelé a rodiče to považují za zbytečnost a vláda má důležitější problémy, které musí v současné době řešit.
Bohužel se tedy zdá, že tomu tak bude i nadále. A důsledky můžeme vidět již dnes, kdy stále více lidí podléhá populismu a nejrůznějším výše zmíněným teoriím. Není pak divu, že tito lidé, když pak mají sami děti, nemají příliš zájem o to, aby se něčemu takovému učily.
O tom, jaké budou konečné následky pro naši společnost, lze prozatím pouze spekulovat. Již nyní je však jasné, že nebudou zrovna pěkné.